Naposledy aktualizováno: 24.06.2024 14:52:20
Na úvodní stranu

Středisková knihovna Smidary

oficiální webové stránky knihovny ve Smidarech

Karel Sudimír Šnajdr

Spisovatel, obrozenecký básník, sběratel lidových písní a obdivovatel Františka Ladislava Čelakovského, blízký přítel Václava Klimenta Klicpery. Známá je jeho národní balada Jan za chrta dán. Ve Smidarech v roce 1820 založil první knihovnu. Díky tomuto významnému občanovi, který zde byl právě v době národního obrození vrchnostenským úředníkem a knihovníkem, se ve Smidarech rozvíjel vlastenecký život. Vznikl zde kroužek vlastenecky smýšlejících občanů a jeho nová spolková knihovna se zásluhou nových členů rychle rozrůstala. Z této původní knihovny se však nezachovala ani jedna kniha. Když v roce 1835  K.S. Šnajdr zemřel, utichl i vlastenecký ruch ve Smidarech. Knihovna ztratila svého opatrovníka, půjčené knihy se nevracely a knihovna zůstala bez knih. Básník je pochován na místním hřbitově

 

František Fiala

Kaplan, založil v roce 1844 druhou veřejnou knihovnu. Byl to velmi vzdělaný člověk a měl několik významných hodností a funkcí. Druhá knihovna byla prezentována jako školní, protože ty úřady ochotněji povolovaly. Přesto povolení takové knihovny bylo složitou záležitost a seznamy knih podléhaly kontrole nadřízených úřadů. Sám Fiala věnoval do knihovny 54 národních českých knih a knihovna v té době odebírala troje české noviny. Jako projev uznání jmenovala obec Smidary v roce 1891 Františka Fialu čestným občanem.

 

Václav Šrám

Katolický kněz a historik zde napsal své nejrozsáhlejší dílo Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Knihu napsal tak, aby se v ní místní obyvatelé dozvěděli co nejvíce o svých předcích, v knize cituje z městských knih a matrik. Ve Smidarech je zachována jeho podobizna. Má hrob na místním hřbitově.

 

Prof. Mudr. Edward Babák

Se narodil 1873 ve Smidarech. Jeho otec byl lékař a starosta obce. Byl nadaný žák, po maturitě se rozhodl věnovat lékařství. Už jako student vydal odborné články v časopisu.

V roce 1898 byl promován a za rok se rozhodl pro univerzitní kariéru. V roce 1919 byl jmenován profesorem a věnoval se vědecké práci. Nezkoumal jenom v laboratoři, ale rád chodil do přírody a přímo ji pozoroval. Redigoval několik odborných časopisů a byl činný v různých odborných spolcích. Napsal 160 odborných knih.